Šutr

1. února 2013 v 21:24 | Abigail Osbourne |  Normální
Tuto báseň jsem složila o hodině Geologie ;)

Šutr velký jako hora,
sám tu stojí v krajině.
Zastraší každého škvora,
nebo vosu na víně.


Sám tu stojí opuštěný,
kamaráda nemaje.
S osudem je srozuměný,
už se těší do ráje.

Poctivý byl vám na mou věru,
po celý svůj život dlouhý.
Stál tu poslušně v každém směru,
hřích jediný spáchal pouhý.

Použe jednou, když tu byla,
geologů výprava.
Jeho mysl nabobtnala
a překřtila je na blba.
(to zní divě, ale nic lepšího mě nenapadlo)

Nemějme mu to ale za zlé,
měřili ho, šťouchali.
Bylo to od nich tuze podlé,
že klidu mu nedali.

Poučme se tedy z toho,
do kamenů nekopat!
Nebo by se státi mohlo,
že kámen by nás neměl rád.

Vžijme se do jeho světa,
vždyť on chudák nemá nic.
Sojí na místě celá léta,
někde blízko Stradonic.

Na Haway se nepodívá,
moře nikdy nespatří.
O opicích se mu snívá,
když tu stojí v závětří.

Nikdo nemusí si zoufat,
šutr jsme zákonem chránili.
Mně nezbývá nic, než doufat,
že jste si to užili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 klalafuna klalafuna | 2. února 2013 v 11:31 | Reagovat

Hezky poučné ;) :D

2 in-lines-between in-lines-between | 2. února 2013 v 11:41 | Reagovat

[1]: Děkuju :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama