Vždycky si tě najdu…

20. února 2014 v 20:20 | Abigail Osbourne |  Povídky
Uh, tak tohle jsem vyhrabala kdesi v útrobách mého exteráku :D. Tahle povídka (?) je z roku 2011 a skončila jsem s ní druhá na soutěži, o které jsem psala článek zde.
(udivuje mě, že tu ta povídka není, tak jí sem dávám, aby to tu nestagnovalo :D)
Buďte shovívavý, byla jsem ještě pískle, když jsem to psala ;)
Abby
 

Já a Stopařův průvodce po galaxii

20. února 2014 v 16:55 | Abigail Osbourne |  Články
Toto byla původně seminární práce na výtvrku. Měli jsme si vybrat nějaké umělecké dílo a vyzdvihnout jeho přednosti nebo ho naopak zkritizovat. Možná někomu z vás poslouží ;) :D. Nebo pokud máte rádi SPPG, určitě se rádi pokocháte :D. Také zde popisuji svůj osobní vztah k tomuto dílu :).
S láskou Abby lml
Prohlášení: Obsahuje úryvky z prvního dílu pentalogie, jejichž autorem je Douglas Adams.

Stojím sám a osamělý

20. února 2014 v 16:43 | Abigail Osbourne |  Normální
Trošku slabší, ale stejně se o ní s vámi podělím :)

Stojí sám a osamělý,
lidé mě jen tiše míjí.

Chaos kolem mě je všude,
nechápu, kam spěchají.
Nechápu ty tváře rudé,
co cosi stále volají.
 


Láska k ní

20. února 2014 v 16:39 | Abigail Osbourne |  Veselé
S touto básní jsem teď vyhrála jednu soutěž na téma Láska... znáte to Valentýn. I když by se víc hodila do rubriky Soutěžím, nechám jí tady :D.
Enjoy!
Vaše Abby
Nenápadně na ní hledím,
jaká uvnitř asi je?
Na své židli tiše sedím,
v sladkých snech se zmítaje.

Info

20. února 2014 v 16:32 | Abigail Osbourne |  Žiji
Vážení a milí, po dlouhé době jsem zpět a chtěla bych sem zase začít přidávat nějaké výplody mé chré mysli... Vím, že sem se na hodně dlouhou dobu odmlčela, ale bylo moc práce. (Jsem šéfradaktorka škol. časopisu! :D) Tak snad se mi podaří alespoň vždycky něco napsat na Téma týdne. (Také sem možná vrazím nějaké starší věci, na které jsem už dávno zapomněla a teď jsem je znovu objevila... Opravdu byste nevěřili kolik básní se najde různě po sešitech :D)
Takže pokud ještě stále existuje někdo, kdo tento blog chodí navštěvovat - máte se na co těšit :D.
S láskou Vaše Abby

Hra jež název "Flaška" nese

4. září 2013 v 19:51 | Abigail Osbourne |  Povídky
Toto je krátká povídka do právě probíhající literární soutěže blog.cz. Možná se někomu bude líbit :) (mě se nelíbí)
S láskou vaše Abby
_____________________________________________________________________

Taky znáte ten pocit vzrušující pocit, když otevřete novou knihu a ponoříte se do jejího světa? Ten pocit, když se jedna z hlavních postav chystá udělat něco lehkovážného a nebezpečného, aniž by dala na vaše rady? Nebo když nedej bože zemře a vy cítíte jako by umřelo i něco ve vás? To je jeden z důvodů proč miluji čtení knih. Náhle žijete životy zcela jiných lidí a příběhy ve vás vzbuzují ty nejhlubší emoce. Ach jak ráda čtu knihy.

"Hej, Moniko, pojď si s námi zahrát flašku!" přerušil mé úvahy kamarádčin křik. A i když se mi příliš nechtělo odcházet od otevřené knihy, souhlasila jsem.

Obvykle takovýmto společenským aktivitám příliš neholduji, ale musím přiznat, že mě to celkem bavilo. Při hře jsme se hodně nasmáli a měla jsem tak možnost trávit čas se svými přáteli. A když hrdlo lahve znovu ukázalo na mne, těšila jsem se na nadcházející úkol či otázku. Tentokrát jsem zvolila otázku a s úsměvem čekala, co to bude tentokrát.

"Moniko, pořád ležíš zavalená v knihách, tak by mě zajímalo, s kterou literární postavou by ses chtěla setkat?" zeptala se kamarádka, která roztáčela lahev.

Tato otázka mě z nepochopitelných důvodů zaskočila mnohem více, než kdyby se dotázala na něco z mého intimního života. Vždyť je tolik vymyšlených postav, které mám ráda a najednou si mám vybrat jen jednu? Hlavou se mi míhala jména jako Zafod Bíblbrox, Gandalf, Severus Snape či dokonce Ježíš .

Ale nakonec jsem rozhodně prohlásila: "Malý princ."

A na s podivem pronesenou otázku Proč? jsem odpověděla velmi prostě: "Byl tak maličký a přitom tak velký. Zdál se jako nevinné dítě, ale moudrosti měl více než lecjaký stařec. Mluvil s takovou lehkostí a vážností zároveň. A každé pronesené slovo se vám zavrtalo do srdce a odmítalo vylézt, dokud o něm nebudete přemýšlet. Chtěla bych prostě jen sedět a naslouchat."

Jak vyrobit síto na sušení

27. července 2013 v 11:38 | Abigail Osbourne |  Vyrábění
Poslední dobou jsem se hodně dala na sušení bylinek, ze kterých potom dělám čaje. (Dají se prodat, konzumovat či dát někomu jako dárek.) Později přichystám článek o sušení a jaké byliny jsou na to nejvhodnější. Ale abych se dostala k věci. V důsledku sušení, ubývá mi i místo na něj. Navíc nemám už na čem sušit (síťky do oken proti hmyzu mám jen 3). Proto jsem se rozhodla vyrobit si vlastní! Bohužel momentálně nemám k dispozici foťák, proto se omlouvám, že nenafotím postup, ale snad si ho budete umět představit, není to složité ;).

Co budeme potřebovat?

Starý rám (prkna, ze kterých ho zhotovíme), případně by stačil karton, ze kterého bychom rám vyřízli, ale nevím jak bychom na něj upevnili "síťku".
Silonky (klidně použité, které bychom vyhodili)
Připínáčky s velkou hlavou či malé hřebíky

Jednnoduchý postup:
Vezmeme starý rám, nebo si z prken a hřebíků stloukneme vlastní. Rozstřihneme silonky tak, aby po natažení vyplnily celý rám a natažené (ne úplně k prasknutí, ale dostatečně) je připínáčkama přitloukneme k rámu. A máme hotové síto na sušení!

Není to nic světoborného, ale třeba to někomu pomůže. :)

Design Simpsnovi

8. června 2013 v 10:46 | Abigail Osbourne |  Designy

Kam dál